Biodynamické víno

Co je biodynamické víno?

Co je biodynamicke vino
Víno v souladu s přírodou

Biodynamické víno je vyráběné z hroznů vinné révy, pěstované v půdě, která je hnojená speciálními organickými preparáty. Vinař při péči o vinohrad využívá léčivou sílu přírody, dodržuje zásady biodynamického zemědělství. Jedná se o alternativní výrobu vína, která si postupně získává oblibu u vinařů ale hlavně u milovníků vína, kteří sdílí lásku k přírodě a kvalitnímu vínu.

Biodynamické zemědělství je nadstavbou zemědělství ekologického. Nepoužívají se žádné agrochemikálie, farmáři si připravují vlastní homeopatické prostředky na postřik a kompostování (např. lejno zrající v kravském rohu), zemědělský rok se řídí kosmickými cykly. Rostliny tak získávají sílu nejenom z půdy, ale také z Měsíce, Slunce a dalších hvězd.


Biodynamická vína jsou magickým nápojem plným energie, může posilovat zdraví a imunitu, životní temperament a vitalitu. K dostání jsou v červené, bílé, i růžové variantě.

Demeter značka kvality

Jak poznat biodynamické víno? Hledejte značku Demeter

Krátce po Steinerových přednáškách vzniká svaz Demeter, jehož cílem je rozvíjet myšlenky svého duchovního otce v praxi. Nastává rozmach biodynamického farmaření, obzvláště v Německu, Francii, Velké Británii, v Rakousku.

Hojně se tento směr uplatňuje při výrobě biodynamického vína. Vinaři, kteří mohou na etiketě svých produktů uvádět značku Demeter, vyrábějí víno podle přísných směrnic biodynamického zemědělství. Tedy ve zdravé půdě, povzbuzené organickými hnojivy, s přihlédnutím na cykly biodynamického kalendáře.

TIP: Především v Německu oblíbený je biodynamický kalendář, který na každý rok vydává Maria Thun.

Logo na etiketě prozradí, že se jedná o biodynamické víno.
Organizace Demeter působí také v České republice a v tuto chvíli jako jediná poskytuje biodynamickou certifikaci pro vína, která splní přísná kritéria.
Pravidla vinifikace byla popsána v roce 2008 a jsou průběžně upravována.

Biodynamické podniky

Biodynamické principy vyznává stále více vinařů

Zatímco v minulosti se řada vinohradů postupně stávala závislou na chemickém průmyslu, v poslední době vidíme snahu vinařů odlišit své víno od konvenčně vyráběného.

Stále více jich na svých vinicích zavádí principy biodynamického zemědělství, upřednostňuje kvalitu před kvantitou. Ačkoliv se jedná o velmi náročný styl farmaření, vinaři věří, že tak se jim podaří vyrobit jedinečné víno, které v chuti dokáže barvitě popsat prostředí a podmínky, ze kterých vzešlo.

Z tradičních evropských zemích, kde se vínu daří a v nichž první průkopníci biodynamické farmaření zavedli, se biodynamika dále přesouvá do zemí tzv. Nového světa: Austrálie, Nový Zéland, Chile, Argentina.

Tato mnohostranná verze organického vinohradnictví založená na filozofii odkazující se na mysteriózní životní síly nabývá na popularitě. Vinaři si připravují vlastní přírodní preparáty na posílení půdy a vinné révy (biodynamické zemědělství jich zná 9), dodržují práce spojené s péčí o vinohrad podle biokalendáře, řídí se postavením planet a hvězd, fázemi Měsíce.

Postupy při výrobě biodynamického vína

Podstatou výroby vína podle biodynamických zásad je maximální omezení chemických aditiv. Veškeré zařízení při zpracování, jakož i nádoby pro kvašení a skladování vína, nesmí mít žádný vliv na kvalitu výsledného produktu. Hledí se také na možnou kontaminaci vína a životního prostředí nejen při výrobě, ale také při zpracování organických zbytků, které vznikají v průběhu produkce.

Mezi hlavní pravidla, která je při výrobě biodynamického vína potřeba dodržovat, patří zejména:

  • výsledný produkt musí být vysoce kvalitní po stránce senzorické i zdravotní a musí být chutný
  • SO2 používané při výrobě je potřeba snížit na minimum
  • je třeba se vyhnout aditivům a dalším pomocným látkám, které mohou mít škodlivý dopad na lidské zdraví nebo životní prostředí
  • vždy upřednostňovat fyzikální metody při výrobě před chemickými
  • je vhodné sbírat hrozny ručně
  • do vína se při výrobě nepřidává mošt ani přídavek vody

Přírodní hnojiva, používané při výrobě biodynamického vína

  • 500 – močůvka z kravského hnoje
  • 501 – křemenný prášek
  • 502 – květ řebříčku obecného
  • 503 – květ heřmánku pravého
  • 504 – listy kopřivy dvoudomé
  • 505 – kůra dubu letního
  • 506 – květ pampelišky lékařské
  • 507 – květ kozlíku lékařského
  • 508 – stonek a listy přesličky rolní

Výše uvedené preparáty se vyrábějí specifickým postupem, vycházejí z doporučení Rudolfa Steinera. Jedná se o přírodní organické bylinné a minerální směsi, které zlepšují půdu i zdraví vinné révy.

Preparáty biodynamického zemědělství se označují čísly 500 až 508. První dva z nich se používají pro postřik vinné révy a půdy. Zbývající se přidávají do kompostu, který se poté zapravuje do půdy a obohacuje ji o živiny a minerály.

Dokument Jana Řeháka o biodynamickém pěstování vína:

Kde narazíte na biodynamiku

Biodynamika je návrat ke kořenům

Zemědělství

Kosmetika

Víno

Ubytování


Biodynamické zemědělství a role biodynamiky v přístupu k pěstování vína

Biodynamické zemědělství nespočívá jen v ekologickém přístupu k pěstování vína, jedná se o ucelený postoj a filozofii. Zatímco na jedné straně má velké množství příznivců, najdou se i takoví, kteří ji považují za okultní vědu a šarlatánství.

Stále víc vinařů věří, že jedinečnost vína je formována půdou, v níž vinná réva vyrůstá, vhodnými dny pro sázení vína, sklizeň hroznů. Biodynamika je tak prostředkem, jak se odlišit od konvenčních výrobců produkcí vysoce kvalitního vína, s využitím moudrosti našich předků.

Kdo myšlenku biodynamiky představil modernímu zemědělství?

Průkopníkem idey biodynamického zemědělství byl Rudolf Steiner (1861-1925), rakouský filozof a ezoterik. Jeho tvůrčí záběr je rozsáhlý: je mj. zakladatelem waldorfské pedagogiky a velkým stoupencem antroposofie.

Podstatou Steinerovy myšlenky biodynamiky je nejenom šetrný přístup k zemědělské půdě, ale také vliv vesmírné energie na plodiny, které se v ní pěstují.

Vše odstartovalo období z počátku 20. století, kdy se v zemědělství začala používat dusíkatá hnojiva a došlo k masové produkci potravin. Mnozí si stěžovali, že chuť potravin produkovaných ve velkém je odlišná od těch, které byly pěstované před zaváděním agrochemického hnojení.

Rudolf Steiner přednesl v roce 1924 sérii přednášek, v nichž se zaobíral polním hospodářstvím, pěstováním ovoce a chovem zvířat tak, jak jej praktikovali naši předkové, odkázaní na přirozený cyklus přírody, střídání ročních období.

Poukázal na vztah a souhru zemědělství, půdní úrodnosti a zdraví rostlin, zvířat a lidí. Zdůraznil potřebu biotopů, hodnotu lesa. Steiner považoval za velmi důležité udržet půdu zdravou, omezit chemická hnojiva. Vyzdvihl význam humusu, položil základy moderního kompostování.